Oddělení patologie

Základní činností lékaře - patologa - je práce s bioptickým materiálem, tzn. odebranými vzorky tkáně ze živých pacientů při různých cílených vyšetřovacích metodách a operacích, jejichž samotný odběr provádí jednotlivá klinická oddělení a ambulantní zařízení. Takovéto tkáně jsou postupně zpracovány složitými laboratorními postupy za pomoci laboratorního personálu a laboratorní techniky. Poté jsou definitivně předkládány lékaři k histologickému posouzení pod mikroskopem, jehož rezultátem je definitivní stanovení diagnózy, tedy rozpoznání nemoci a případné určení příčiny a odhad dalšího průběhu (prognóza onemocnění). Bioptické vyšetření (biopsie) je často jedinou metodou, které určí zhoubnou (maligní) nebo nezhoubnou (benigní) povahu nádorového onemocnění. Zvláštním případem biopt. zpracování materiálu je tzv. peroperační biopsie, která v průběhu operace umožní během velmi krátkého času (10 - 20 minut) stanovit rámcovou diagnózu a zásadním způsobem tak přispět k určení dalšího operačního postupu. Při cytologickém vyšetření se místo celých tkání provádí mikroskopické vyšetření z izolovaných buněk tkání a orgánů, postup má především význam v onkologii (diagnostika a léčba nádorů) a preventivně zejména v gynekologii.

Poslední a nedílnou součástí oboru je provádění pitevní činnosti (nekroptické vyšetření) zajišťující komplexní posmrtné vyšetření pacienta na základě makroskopického nálezu a vyšetření mikroskopického nálezu z odebraných vzorků tkání při pitvě (nekropsie). Pitvy, které tak mj. slouží především ke stanovení příčiny úmrtí a jsou prováděny především na žádost klinického lékaře, jsou v dnešní době součástí patologie v daleko menší míře. Je tomu tak zejména z důvodů výrazných pokroků v oblasti vyšetřovací techniky.