■ Co Vás přivedlo na cestu neurologie?
K rozhodnutí, že bych se chtěla v životě věnovat medicíně, mě přivedla moje maminka. Pracovala jako sanitářka na oddělení intenzivní péče, měla svou práci moc ráda a já jsem od ní získala nadšení pro nemocniční prostředí. Jinak žádné další zdravotníky v rodině nemáme, jsem z rodiny stavařů (smích).
Přímo pro obor neurologie jsem se rozhodla na vysoké škole. Jedna moje spolubydlící končila o rok dříve než já a tento obor si vybrala. Když mi tehdy přednesla své důvody, dávalo mi to velký smysl, a řekla jsem si, že by mě to také zajímalo.
Od ukončení studia v roce 2004 pracuji na neurologickém oddělení naší nemocnice, což znamená, že jsem tu už prožila krásných 20 let. Přiznám se ale, že když mi byla nabídnuta pozice primářky oddělení, docela dlouho jsem odolávala. Přece jen jde o velkou zodpovědnost a další pracovní povinnosti k už tak náročnému lékařskému povolání. Nakonec jsem se ale nechala přemluvit (smích).
■ Co Vás na Vaší práci nejvíce baví?
Neurologie je velmi specifický a logický obor. Nervové dráhy mají své zákonitosti, takže když pacienta vyšetřím, vím, jaká je pravděpodobná příčina – existuje většinou pouze jedna, nebo dvě možnosti. Je to jako pravidla na křižovatce. Ta zákonitost se mi na neurologii líbí, neznám jiný obor v medicíně, který by takové specifikum měl.
■ Je něco, co byste chtěla jako primářka na oddělení změnit?
Přiznám se, že mi dělá starost personální stav na našem oddělení, jelikož máme nedostatek zkušených atestovaných lékařů. Je pravdou, že jsme nedávno přijali dva nové lékaře absolventy, takže se bude situace průběžně zlepšovat. Abych odpověděla na otázku – ráda bych nějaké změny udělala, v tomto personálním obsazení to ovšem není možné. To mě brzdí a je mi to líto.
■ Prozradíte nám, co ráda děláte ve svém volném čase?
Ráda zahrádkařím, pěstuju květiny a zeleninu – častokrát mě můžete vidět v areálu nemocnice pobíhat s košíčkem, protože pravidelně dodávám svým kolegům cukety (smích). Také moc ráda jezdím na kole, minulý týden jsem byla zrovna v Alpách. Člověk vidí z kola město a krajinu úplně jinak, než když jede autem nebo jde pěšky.
■ Nemocnice Šumperk se stala poměrně nedávno centrem biologické léčby migrény. Co si pod tím má člověk, pokud je úplný laik, představit?
Nejprve by bylo dobré si vysvětlit, co je to migréna. Patofyziologie migrény je dost složitá, pokusím se to ale vysvětlit na příkladech. Při migréně jde o prokrvení mozku, tedy o smršťování a roztahování cév. Představte si, když si člověk přeleží ruku nebo nohu: bolí to. A ještě více to bolí, když se začne zase zpátky prokrvovat. Při migréně je v mozku podobný mechanismus, jen tam není ta mechanická příčina, to „přeležení“, ale roztažení cév způsobují chemické látky. Významnou roli hraje CGRP peptid.
Standardní léčbu migrény zahajujeme běžnými analgetiky. Pokud je nedostatečná, zkoušíme profylaktickou léčbu. To jsou různé skupiny léků, např. antiepileptika. Poslední novinkou v terapii migrény je biologická léčba. Jedná se nejčastěji o injekční aplikaci, ale existují i infuzní roztoky a také tablety. Injekční forma vypadá jako inzulinové pero. Aplikuje se podkožně jednou za 4 týdny. Biologická léčba působí na receptory, které v mozku zachycují peptid CGRP. Navázáním léku se receptor zablokuje. Takže i když pak CGRP koluje v krvi, receptory na něj nereagují. Je to jako by chodil kolem domu, ale zvonek nezvonil – nikdo v domě se o něm nedozví.
Je ale třeba říci, že biologická léčba má svá specifika a nelze ji aplikovat každému, kdo přijde do ambulance. Aby léčbu uhradila pojišťovna, musí být pacient důkladně vyšetřený a musí mít za sebou minimálně dva neúspěšné cykly profylaktické léčby.
■ Každého z nás někdy bolí hlava. Jak člověk pozná, kdy je to ještě v normě, a naopak, kdy už by měl vyhledat lékaře?
Není třeba se znepokojovat, pokud se jedná o sporadické bolesti. Často nás bolí hlava při nějaké infekci (např. chřipka), když jsme špatně spali a přeleželi si krk, často bývá projevem problémů se zuby anebo při nesprávné korekci zraku (potřebuji brýle nebo vyšší dioptrie). Záleží také na tom, kde nás hlava bolí – při bolesti v oblasti spánků jsou většinou spouštěči stres a přepracovanost.
U migrény se jedná zpravidla o jednostrannou bolest půlky hlavy, málokdy se strany střídají. Může tomu předcházet tzv. aura – mžitky před očima. Může trvat několik hodin až dní, může být doprovázena nevolností, zvracením, nesnášenlivostí zvuků a světla. Jakákoliv fyzická aktivita tuto bolest zhoršuje.
Obecně ale platí, že pokud se bolest opakuje, člověka obtěžuje a nedovoluje mu fungovat dle jeho standardů, je na místě vyhledat lékaře.
■ Jak takové vyšetření v neurologické ambulanci vypadá?
Nejdříve s pacientem přesně rozebereme, kdy a jak dlouho má bolesti a jaké jsou další doprovodné projevy. Zeptáme se, jestli obtížím předcházela nějaká fyzická námaha nebo stresová situace, pak následuje klasické komplexní vyšetření neurologem, a pokud je podezření na nějaký nález, tak přistupujeme k vyšetření dostupnými zobrazovacími metodami: CT, magnetickou rezonancí a EEG.