Oddělení

Kostní banka

Kostní banka

Od ledna 2012 je v Nemocnici Šumperk a.s. opět v provozu kostní banka. Kostní banka slouží k uchovávání kostní tkáně, která je během operačních výkonů odebírána zdravým dospělým ošetřovaným na ortopedickém oddělení. Dále je kostní tkáň (kostní štěp) zpracován, uložen do karantény a po splnění nezbytných předepsaných podmínek může být dále ve vhodných případech při operaci použit k náhradě kostní tkáně.

Jak probíhá odběr kostní tkáně/kostního štěpu?

Na ortopedickém oddělení probíhá odběr kostní tkáně dárci během operačního výkonu, nejčastěji při implantaci umělé náhrady kloubu (endoprotézy – TEP). Při provádění TEP operatér odstraňuje část kosti operovaného pacienta (dárce kostní tkáně), aby mohla být nahrazen umělým kloubem. Takto odstraněná část kosti nemá pro dárce v dané chvíli žádný význam. Odběr kostní tkáně od dárce je prováděn bezplatně.

Kdy se na ortopedickém oddělení Šumperské nemocnice odebraná kostní tkáň používá?

Kostní tkáň od dárců používáme při nutnosti ošetření větších kostních defektů. Na našem pracovišti je nejčastějším důvodem použití darované kostní tkáně výměna uvolněné endoprotézy, kdy tkáň užíváme k vyplnění vzniklého kostního defektu (dutiny) v okolí uvolněného implantátu. Méně často používáme dárcovskou kostní tkáň při operacích k úpravě osy a délky končetiny, nebo jako výplň dutiny vzniklé v kosti při úrazu či u kostních nádorů. Kostní tkáň od dárce je postupně nahrazena vlastní kostní tkání příjemce, slouží jako jakési „lešení“ pro růst vlastní kosti. U úrazů je uzavření defektu kosti vlastní kostní tkáně významně rychlejší při použití tohoto „lešení“, než jsou-li dutiny ponechány bez výplně, při reoperacích (výměnách) náhrad nosných kloubů končetiny (TEP) je použití darované kostní tkáně v mnoha případech naprosto nezbytné k pevnému ukotvení opakovaně nahrazeného umělého kloubu.

Příprava před výkonem (odběrem kostního štěpu):

Během vstupního pohovoru lékaře s pacientem je budoucí dárce poučen běžným standardním způsobem o předoperační, operační a pooperační fázi plánovaného léčebného procesu. Součástí pohovoru je seznámení pacienta (dárce) s možností eventuálního použití jeho kostní tkáně pro jiného příjemce, pro dárce je darovaná tkáň nevýznamná, při náhradě nosného kloubu končetiny (TEP) je vždy odstraňována.

Dalším krokem je posouzení zdravotní způsobilosti dárce. U dárce pátráme vždy především po: proběhlém zhoubném nádorovém onemocnění, léčbě přirozeným růstovým hormonem, chronické hemodialýze, je/byl-li dárce příjemcem štěpu tvrdé pleny mozkové, rohovky nebo skléry, trpí-li závažným geneticky podmíněným onemocněním, autoimunitními, neurodegenerativními nebo neuropsychickými onemocněními, systémovým onemocněním typu kolagenózy, vaskulitidy nebo jinými nemocemi neznámého původu, aj.

Dále zjišťujeme, zda nedošlo v předchozí době k expozici zdraví škodlivým chemickým látkam, ionizujícímu záření, k imunizaci živými vakcínami v předchozích 6 měsících nebo k aplikaci krevní transfuze v posledních 12 měsících před odběrem kostní tkáně. Součástí přípravy je sběr informací o užívaných léčivech v současné, ale i v minulé době se vztahem k transplantované tkáni.

Dále následuje laboratorní vyšetření krve. Teprve jsou-li výsledky negativní a jsou-li zároveň v pořádku anamnestické údaje, je pacient vyhodnocen jako vhodný dárce kostní tkáně.

Vlastní výkon – odběr darované kostní tkáně(kostního štěpu):

Během operace za sterilních podmínek odebereme na operačním sále kostní tkáň (kostní štěp), uložíme jej do plastového dezinfekčního setu a podrobíme certifikovanému procesu termodezinfekce při teplotě, při které spolehlivě dochází ke zničení původců možných přenosných infekčních onemocnění, včetně HIV, syfilitidy a žloutenky. Dále provádíme mikrobiologické vyšetření odebrané kostní tkáně.

Poté je darovaná kostní tkáň (kostní štěp) uložen do mrazicího boxu a při teplotě -70 až -80°C po dobu 6 měsíců umístěn do karantény, během této doby jej není možné použít.

Po 6 měsících je dárce kostního štěpu pozván ke kontrole na ortopedickou ambulanci Nemocnice Šumperk k provedení kontrolního odběru krve.

Kostní tkáň je způsobilá k využití pro jiného pacienta v případě, že výsledek mikrobiologického vyšetření a výsledek kontrolního odběru krve po 6 měsících je negativní.

Je možné nahradit kostní tkáň jiným způsobem. Jaké jsou alternativy výše popsanéh výkonu?

Medicínské obory se trvale zdokonalují, nicméně lidskou kostní tkáň v některých případech zejména, jedná-li se o větší kostní defekt, nedokážeme stále ještě nahradit umělou tkání. Umělou kostní tkání nelze vyplnit velké defekty a její přestavba může být v některých případech provázena bolestí. Mechanické vlastnosti umělé kostní tkáně se liší od mechanických vlastností lidské kostní tkáně.

U menšího postižení lze použít vlastní tkáň, např. z lopaty kosti kyčelní (z pánve), což ovšem znamená pro pacienta další operační zátěž.

Jaká jsou rizika/následky odběru kostní tkáně?

Riziko pro dárce kostní tkáně je nulové. Riziko možného přenosu infekce pro příjemce kostní tkáně je díky provedeným vyšetřením dárce před a po odebrání kostní tkáně, a také díky způsobu zpracování kostní tkáně certifikovaným procesem termodezinfekce, téměř nulové a je srovnatelné s aplikací krevní transfúze.

Léčebný režim, budu po odběru/přijetí kostního štěpu nějak omezen(a) v obvyklém způsobu života či pracovní schopnosti, dojde ke změně zdravotní způsobilosti?

Léčebný režim pro dárce nebo příjemce kostní tkáně vychází ze základního operačního výkonu, o kterém Vás také informuje Váš ošetřující lékař. V přímé souvislosti s odběrem či transplantací kostní tkáně nejsou nutná žádná zvláštní opatření.

Propuštění dárce do domácího prostředí:
Při propuštění je dárci předán informační materiál Informace pro praktického lékaře, který odevzdává spolu s propouštěcí zprávou svému praktickému lékaři. Praktický lékař je tak poučen o onemocněních, vadách a stavech vylučujících zdravotní způsobilost žijícího dárce k odběru tkání, o onemocněních, která by mohla přinést dodatečná rizika pro příjemce kostní tkáně, jako jsou: nákaza nebo séropozitivita HIV nebo chování zvyšující riziko nákazy HIV (aplikace drog, rizikové sexuální chování), závažný septický stav neovlivnitelný léčbou, aktivní zhoubné nádorové bujení jakékoli lokalizace, systémová onemocnění se závažnými dopady na tkáně a orgány určené k transplantaci (kolagenóza, vaskulitida), Creutzfeldtova-Jakobova nemoc nebo jiná prionová onemocnění člověka, virová hepatitida typu B a C, syfilis a chronická hemodialýza v anamnéze.

Kontrolní vyšetření dárce kostní tkáně po 6 měsících:
Pacient – dárce je pozván na ortopedickou ambulanci Nemocnice Šumperk k provedení klinického vyšetření a odběru krve na sérologické vyšetření (HIV, HBV, HCV, syfilis).