Oddělení

Endoprotetická sekce

Česká televize odvysílala pořad Tep 24 zaměřený na ortopedii, ve kterém představila profesionální
um lékařů Nemocnice Šumperk a.s. Video přehrajete po kliknutí zde.

Co je to endoprotéza?

Endoprotéza je náhrada kloubu. Zkratka TEP označuje totální endoprotézu, která nahrazuje všechny části kloubu. Endoprotéza má část nosnou, jež je ukotvena do kosti a dále část kloubní, která svým tvarem a povrchem umožňuje hladký pohyb. Povrch kloubního konce může být pokryt buď polyetylénem nebo speciální keramikou či jej tvoří vysoce leštěný kov. Ukotvení endoprotézy do kosti se pak provádí pomocí polymetylmetakrylátového cementu nebo má endoprotéza titanový či hydroxyapatitový nástřik. Do něj kost postupně vroste. Způsob ukotvení endoprotézy záleží na kvalitě kosti a tedy nepřímo na věku pacienta. To znamená, že pokud je kost osteoporotická, nezbývá, než ji odstranit a nahradit cementem. Pokud je kost dostatečně kvalitní, můžeme zvolit implantát, do kterého kost vroste. Podle způsobu ukotvení endoprotézy do kosti tedy můžeme rozdělit endoprotézy na: cementované, necementované a hybridní, které kombinují oba předchozí způsoby ukotvení.

 

Kdy je TEP indikována?

TEP je indikována u pacientů, kteří trpí bolestivou artrózou, jež je omezuje již v běžném životě, a pokud konzervativní terapie (léky, RHB) selhává. Podle RTG se jedná o artrózu III. a IV. stupně.

Která endoprotéza je nejlepší?

Obecně řečeno, nejlepší je taková, která zůstane v těle co nejdéle a pacientovi umožní co nejlepší způsob života, co nejméně jej omezuje, nebolí a pacient o ní skoro neví. Za úspěšnou endoprotézu se považuje každá, která v těle vydrží déle jak 7 let.

Na čem závisí výběr endoprotézy?

Kritérií je celá řada: věk pacienta, kvalita kostní hmoty, samotný tvar kosti, zkušenost operatéra s tou či onou endoprotézou a mimo jiné i cena.

Co je to drén?

Po operaci jsou v blízkosti rány vyvedeny drény (= hadičky) a s podtlakovými nádobkami na jejich koncích. Systém odvádí z rány přebytečnou krev, aby se po operaci v ráně nevytvořila velká krevní sraženina, která by mohla být zdrojem komplikací. Tento systém, který odvádí krev pod tlakem, se nazývá Redonův systém - zkráceně redon. Redony se nejčastěji odstraňují za 48 hod po operaci.

Kdy se odstraňují stehy?

Na našem pracovišti se používá šicí materiál, který je nesmáčivý. To znamená, že nevede vodu a je tedy velmi málo dráždivý. Jedná se o nylon. Stehy se běžně vytahují 10 až 14 dnů po operaci. Nejčastěji se používá Donatiho samoadaptační pokračující steh.

Bolest:

Bolest je obranný, nespecifický a universální signál organizmu, který nás informuje o tom, že se v těle něco děje. Bolest znamená, že dochází nebo došlo nebo bude docházet k poškození tkání nebo orgánů. Bolest je subjektivní pocit a operovat bez bolesti zatím nelze. Velmi důležité je, že se dá velmi dobře ovlivňovat léky. Přiměřená bolest je zdravá, informuje pacienta o průběhu hojení, dává mu hranice, které by neměl překračovat.

Na druhou stranu bolest netlumená je velmi nepříjemná, poškozuje pacientovu psychiku a může mít za následek horší hojení, protože kvůli bolesti dochází k reflexně horšímu prokrvení, reflexně svalovému útlumu a obecně zhoršení výživy tkání. Nechceme po pacientech, aby analgetika užívali po hrstech, ale je důležité nenechat bolest rozvinout a zavčas přerušit spirálu bolesti. Netlumená bolest je špatnou vzpomínkou na operaci, na pobyt v nemocnici a špatnou vizitkou současné medicíny.

Krevní ztráty:

Krevní ztráty jsou neodmyslitelnou součástí operací. Při implantování endoprotézy se běžně pohybují kolem l až l,5 litru. Velmi účinným způsobem, jak tyto ztráty hradit, je připravit si před operací zásobu vlastní krve, a to tzv. autotransfúzí. Autotransfúze má řadu výhod - u vlastní krve je např. minimální riziko alergických reakcí a tato krev také rychle navrací pacientovu pooperační kondici. Proto, pokud to Váš zdravotní stav dovolí, je vhodné nechat si před operací odebrat l až 3 autotransfúze. U vybraných pacientů používáme po operaci tzv. rekuperaci, systém, který z drenáže sbírá „odpadní“ krev pacienta z rány a po určitém časovém intervalu ji dovoluje vrátit zpět do těla. Krevní ztráty tak jiným způsobem opět fungují jako autotransfúze.

Po operaci Vám může končetina otékat:

Otok je vždy následek zhoršeného odtoku tekutiny z otokem postižené oblasti. Tekutinu z periferie končetin odvádí žilní a lymfatický systém. V žilním systému koluje odkysličená krev. Lymfatický systém je podobný systému žilnímu, na první pohled není tak patrný, protože je relativně menší a hlavně v něm koluje lymfa. To je tekutina čirá, lehce zbarvená do žluta. Zjednodušeně řečeno, lymfatický systém odvádí z periferních tkání nejenom vodu, ale především molekuly látek, které pro svou velikost nemohou přestoupit do systému žilního, což jsou zejména bílkoviny. Řada pacientů má již před operací problémy s žilním systémem dolních končit. Mají křečové žíly - varixy, prodělaly zánět žil, trombózu nebo jsou již po operaci křečových žil. To všechno může mít za následek zhoršení odtoku krve z dolní končetiny a zhoršené hojení po operaci.

Jak tomu předejít?

Pokud je žilní a lymfatický systém již poškozen před operací, je výchozí pozice horší.

Obecně platí několik pravidel:

  • Krev v žilách je účinně pumpována pomocí svalů - tedy dostatek pohybu je velmi účinnou zbraní. Po operaci přitom stačí zatínat svaly na posteli, cvičit kotníkem a prsty na nohách tak, aby se hýbalo lýtko.
  • Elastická bandáž pomůže, ale samotná není příliš účinná. Před většími operacemi se dává standardně.
  • Léky v kombinaci se cvičením jsou velmi účinné.

Poměrně silnou zbraní, která výborně funguje na pooperační otoky a působí účinně na lymfatický systém, je preparát Wobenzym a Phlogenzym. Jsou to volně prodejné enzymatické preparáty, které významně urychlují proces hojení. Cenově jsou nákladnější, přičemž cena se odvíjí od velikosti balení. Rozhodně je lze doporučit všem pacientům, kteří jdou na plánovanou operaci. O to více pacientům, kteří jsou po operaci pro úraz.

Trombóza:

Trombóza a tromboflebitida jsou komplikace, které mohou pacientovi znepříjemnit již tak náročné pooperační období. Během operace nejprve dojde ke zhmoždění žilní stěny, následně pooperačně, když pacient odpočívá a málo se pohybuje, se krev v žilách městná, zpomalí se její tok a může se začít tvořit krevní sraženina. Ta žilní síť ucpe. Pokud je trombóza rozsáhlá, pak ohrožuje pacienta plicní embolizací. To znamená, že kousek krevní sraženiny se uvolní a ucpe tepnu vedoucí do plic. Plicní embolie může být smrtelnou pooperační komplikací. Na našem pracovišti těmto komplikacím předcházíme jednak dostatečným lékovým zajištěním a hlavně časnou rehabilitací od druhého pooperačního dne. Rehabilitaci je nutno provádět nejen s pomocí rehabilitační sestry, ale pacient musí sám aktivně cvičit (alespoň na lůžku).

Na co nezapomenout před operací?

Nejjednodušší způsob jak se dobře připravit na operaci je následující: Co nejpřesněji se jako pacient držte pokynů, které rozesíláme pacientům před operací současně s pozvánkou. Drtivá většina pacientů si bohužel doporučení a požadavky řádně nepřečte. Následně je odevzdá rovnou svému obvodnímu lékaři s tím, že on tomu rozumí, že on je dobře připraví nebo poučí. Opak je bohužel pravdou. Velké množství pacientů je pak zbytečně rozčarováno z toho, co všechno jim ještě chybí a kam všude před operací musí jít na vyšetření.

Jakožto pacient se proto řiďte zaslanými pokyny a aktivně pátrejte po tom, zda jste na operaci již kompletně připraven (máte-li všechna požadovaná vyšetření, rentgeny…). Takto konkrétně se ptejte svého obvodního lékaře.

Další velkou pomocí pro přijímajícího lékaře (a při kontaktu s lékařem obecně) představuje skutečnost, má-li pacient léky, které užívá, napsané na papíře. Informace typu, jestli je užívaná tabletka červená nebo modrá, lékaři totiž obvykle vůbec nepomůže. Nezapomeňte si proto názvy léků a intervaly jejich užívání přepsat na papír. Ten vezměte s sebou.

Pokud máte jako pacient alergii, je rovněž vhodné sepsat, na co.

Při přijetí se Vás budeme ptát na Vaše choroby, na prodělané operace nebo na větší úrazy a na krevní transfuze, které jste v minulosti dostali.

Komplikace:

Každá operace má svá rizika. Tato rizika jsou spojena s porušením tkáňové integrity, to znamená porušením kožního krytu, svalů a kostí. Rovněž záleží na typu použité anestézie a samozřejmě na výchozím zdravotním stavu pacienta (…jestli je plně zdráv, nebo má řadu přidružených chorob).

Implantace endoprotézy má kromě těchto běžných rizik řadu specifických komplikací, kterým je nutné předcházet. Mezi ně patří nepřijetí implantátu a jeho uvolnění, vykloubení náhrady kyčle při nedodržování pooperačního režimu, brzké opotřebení následkem přetěžování či pooperační bolest v místě rány.