Média

Zpět

Čekání na nové klouby

Nahradit se dá většina kloubů v těle. Zákroky jsou šetrnější
Operační sály na ortopedických klinikách napříč všemi kraji jsou vytížené na maximum, čekací doby se pohybují v měsících až letech. „Hlavním problémem je nárůst počtu pacientů, kteří přicházejí kvůli totální náhradě kyčelního a kolenního kloubu,“ říká Zdeněk Cichý, primář ortopedického oddělení Fakultní nemocnice Ostrava. Na čekací listině u něj na oddělení mají momentálně přes tři stovky zájemců o operaci kyčelního kloubu a přes pět set pacientů čekajících na endoprotézu kolena.
Čeká se měsíce
Jde o jednoduchou rovnici. Pacientů přibývá, ale počty operací nerostou vůbec, nebo jen pomalu. To platí například i o ortopedii Fakultní nemocnice Olomouc, kde v minulém roce operovali 2 600 pacientů, což je o více než dvě stovky méně operací než před pěti lety, ačkoli počet zájemců o operaci stoupl. „Skutečná poptávka je poměrně vysoká. Řadu pacientů bohužel nemůžeme z kapacitních důvodů uspokojit,“ vysvětluje přednosta zdejší ortopedické kliniky Jiří Gallo s tím, že zájemce o operaci zpravidla vyšetří, pokud však nejde o úraz nebo jiný akutní problém, operaci jim mohou nabídnout až za několik měsíců.
Stále rostoucím čekacím lhůtám nepomáhá ani to, že přibývá náročnějších operací, které stojí více času a peněz. „Velmi dynamicky se rozvíjí především artroskopické rekonstrukční operace, za posledních pět let se u nás například počet atroskopických rekonstrukcí kolena zdvojnásobil,“ popisuje situaci Jiří Gallo.
Lepší materiál, menší řez
Pokud to kapacita operačních sálů a úhrady pojišťoven dovolí, nahradit už dnes jde většinu kloubů v lidském těle. Zdokonaluje se konstrukce implantátů i operační techniky.
„Příkladem může být náhrada ramenního kloubu, kde v určitých případech není nutné použít klasický implantát, stav se dá místo toho řešit nasazením kovové ‚hlavičky‘,“ vysvětluje Jiří Stehlík, primář ortopedického oddělení Nemocnice České Budějovice.
Menší zásah do organismu
Novinky jsou ale i v materiálech a vývoj se zaměřuje i na operační techniky. „Řada postupů se minimalizovala, zmenšil se potřebný operační řez a technika provedení u řady z nich znamená menší zásah do lidského organismu,“ dodává Jan Stehlík.
Proč roste počet pacientů a s tím i čekací doby na operaci? „Podílí se na tom vyšší aktivita pacientů, prodlužování věku, ale i nadváha,“ myslí si Stehlík. Především se ale ortopedi shodují na tom, že přibývá především počet starších pacientů, kteří na rozdíl od předcházejících generací nechtějí omezovat své aktivity ani v důchodovém věku a bolavé klouby nepovažují za samozřejmost, se kterou by se museli smířit.
„Není výjimkou operovat pacienta ve věku nad 90 let, i když jsou tyto operační výkony pochopitelně spojeny s vyšším rizikem a delší dobou rehabilitace,“ dodává Zdeněk Cichý. Nejde ale jen o náhrady kloubů. S rostoucím průměrným věkem obyvatel se ortopedi stále častěji potkávají i s dalšími traumaty, která trápí starší pacienty, včetně dlouhodobého nárůstu zlomenin.
V plzeňské fakultní nemocnici pro tyto pacienty otevřeli specializované geronto-traumatologické oddělení. Myšlenku převzali z Německa či Spojených států. Vychází z toho, že senioři potřebují trochu odlišnou péči. Když osmdesátník se zlomeným krčkem leží vedle mladíka, který má prasklý meniskus, není to podle Tomáše Pavelky, přednosty Kliniky ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí, dobře. „Senior potřebuje komunikovat, nesmí se uzavřít do sebe, musí tam být rychlá návaznost operace, rehabilitace a návratu domů,“ dodává Pavelka. Nové oddělení tu před pěti lety vzniklo rozdělením původní kapacity, má více sester a pomocného personálu a osvědčuje se.

MUDr. Zdeněk Štěpán
primář ortopedického oddělení Nemocnice Šumperk

Pracoviště, které vede, spojuje dva obory – ortopedii a traumatologii pohybového aparátu. V oblasti ortopedie zde operují děti s vrozenými vadami nebo s vadami dorosteneckého věku. V oblasti endoprotetiky umějí „vyměnit“ vše, od kyčlí a kolen až po lokty a klouby palců. V oblasti traumatologie provádí kompletní končetinovou traumatologii včetně operací pánve. „Jsem hrdý na to, že v ošetřování úrazů pohybového aparátu dosahujeme skvělých výsledků a splňujeme náplň celého oboru ortopedie a traumatologie pohybového aparátu, tím se v Česku může pochlubit málokteré pracoviště,“ říká Štěpán. Ve volném čase nejraději relaxuje v lese nebo s rodinou.

Zdroj: Mladá fronta DNES